Pevnostní minomet vz. 38
Pevnostní minomet vzor 38
ráže 9 cm
kódové označení: ŘOP-
"G"
Linie těžkého opevnění, vedoucí převážně v
horském členitém terénu, se nemohly obejít bez zbraní střílejících vrchní
skupinou úhlů - minometů. Konstruovaly je Škodovy závody, přičemž ze tří
požadovaných typů byl vývojově dokončen pouze jeden - 9 cm kasematní minomet
vz. 38. I vtomto případě došlo k zavedení do výzbroje příliš pozdě (koncem
července 1938). V září 1938 v plzeňském závodě teprve probíhala výroba prvních
pěti minometů z celkové série 54 ks.
Kasematní minomet vz. 38 patřil mezi
speciálně konstruované zbraně s nabíjením zezadu, s konstantním náměrem 45
stupňů, u níž se dostřel reguloval upouštěním části prachových plynů z hlavně.
Předpokládalo se, že zbraně "G" doplní boční palby pěchotních srubů
tam, kde terén vytvářel v palebné přehradě hluché prostory. Objekty měly pro
minomet zvláštní střeleckou místnost ve spodním patře, situovanou pod pravou či
levou kasematou hlavních zbraní. Do mobilizace bylo vybudováno a pro montáž
minometů připraveno (včetně zabetonování minometné střílny) celkem 29 objektů
TO: pět na Hlučínsku, šest na Králicku, pět na Náchodsku, sedm na Trutnovsku,
dva na Opavsku a tři v úseku Staré Město pod Sněžníkem. Zbraně se však
nedočkaly, ty firma dokončila až v letech 1939-40, kdy redukovanou objednávku
převzala Wehrmacht. Kompletně byla zrušena původní objednávka střeliva čítající
54.140 min
Pevnostní minomet
ráže 5 cm
kódové označení: ŘOP -"U"
Příruční zbraň s poloautomatickou funkcí,
určena pro pěchotní zvony, kde ji bylo možno umísťovat do střílen namísto LK či
pozorovací vložky. Původně se pro zvony uvažovalo s použitím granátometu pro
vrhání ručních či puškových granátů, ale náročné zadávací podmínky si vynutily
vývoj speciálního minometu. Škodovy závody postavily dva prototypy ráže 5 cm
pod označením B 10, funkčně blízké většímu typu B7 (zbraň G). Zkoušky této
užitečné zbraně (možnost postřelování nepřítele skrytého v blízkosti objektu za
teréními vlnami či v granátových jamách) pro četné poruchy nebyly dokončeny.
Vývoj pokračoval za okupace, ale ani tehdy nedospěl ke zdárnému konci.
Pevnostní minomet
ráže 12 cm
kódové označení Škodových závodů: "B12"
Nejtěžší minomet - 12 cm určený pro instalaci
jak do kopulí minometných srubů, tak dvojče. Byl zadán do vývoje až v roce
1938. Věž existovala pouze jako dřevěná maketa v měřítku 1:1. Původně se pro
věž vyvíjelo dvojče minometů v ráži 9 cm (rovněž vznikl pouze dřevěný model),
ale zvýšené nároky vedly ke konstrukci úplně nové zbraně, v ráži 12 cm,
nabíjené zepředu zvláštním nástavcem hlavně.
Minometné věže měly posilovat palebné
přehrady na libovolných směrech a účině doplňovat palbu ostatních zbraní,
hlavně do hluchých prostorů členitého horského reliéfu. Miny měly mít značný
střepinový účinek a měly vytvářet jen mělké krátery, kterých by nemohl využít
nepřítel k úkrytu.
Na obranu jednotlivých objektů napadených
nepřátelskou pěchotou mohla být minometnou věží vedena palba přímo na tyto
objekty bez nebezpečí jejich poškození. Počítelo se i s účinkem min proti lehce
pancéřovaným vozidlům.
Minometná výzbroj československého opevnění
se do vybudovaných objektů TO nedostala tedy vůbec a za mobilizace ji musely
nahrazovat - samozřejmě ne v plné hodnotě - minometné jednotky zakopané přímo v
terénu.